Jak se bojovalo o Velké vontství v Adamově

Rok se s rokem sešel a nadešla opět doba, kdy si zvyk vyžádal zvolení nového náčelníka Stínadel. Letos již podesáté ožily podivně tvarované adamovské ulice skupinkami soutěžících ve starodávných kabátech, rukavicích a čepicích. Poprvé letos na podzim napadl sníh a poprvé bylo možné ve Stínadlech válčit nejen papírovými, ale i sněhovými koulemi.

Do hry startovaly tři, později čtyři skupiny - Plyšáci z Druhé Strany, Vontíci, Jestřábi a Černí jezdci, které měly tradičně za úkol nejprve do prázdné mapky zapsat názvy stínadelských ulic. V první hře si nejlépe vedli Plyšáci, kteří svůj náskok udrželi až do poslední hry - jenomže, jak už to ve Stínadlech bývá, vším zamíchal Širokko.

V dalších hrách pátrači i přes opravdu stínadelské počasí dokázali získat povolení pro stavbu hřiště od úředníků ve Stínadlech, prokazovali svoje znalosti tajemné čtvrti v 16 otázkách (tady nesmí chybět jméno Kawi, která by do kapsy dokázala strčit všechny ostatní), hledali klubovnu Rychlých šípů - letos na 10. ročníku poprvé - i na Druhé Straně a sháněli starodávný vontský časopis od Kuby Bednáře, který prý bydlel na pavlači za pekárnou na Zeleném plácku,...

Pak se sešeřilo a klubovnu Orionu a Eridanu naplnilo očekávání - každý tušil, co přijde. Kdo je ale Širokko? Chvíli už to vypadalo, že je jasné, kdo se skrývá pod bílou škraboškou, ale záhy se zjistilo, že všichni organizátoři jsou na místě. Dříve než mohla být záhada vyluštěna, objevil se přízrak sám a zmizel za hřbitovní zdí pronásledován skupinou klubu Jestřábů. Za ním! Obklíčen vydal Širokko po krátkém boji odvážlivcům ježka, aby zmizel opět někde ve tmě a mrholení. Po krátkém zmatku s klíči se ztichlý zástup vydal mrazivou nocí do svatyně,...

Velký šestiramenný lustr ověšený barevnými lampiony se pomalu otáčel nad kruhovým podzemním sálem, do kterého po kovovém žebříku sestupovaly jedna za druhou mlčící postavy. V barevných stínech, vržených na stěny bylo možné rozeznat křídou napsaná stínadelská hesla, a vše naplňovala napjatá a přesto sváteční atmosféra. A pak zazněla podzemím vontská píseň a její nápěv beze slov dozníval v myriádě odrazů kostelní síně.

První dvě místa obsadily kluby se stejným počtem 18 bodů, takže nakonec rozhodovala drobná soutěž, pro tento účel vymyšlená. Ježka v kleci nakonec převzal do úschovy na příští rok 327. KBS Jestřábi z Cerekvice nad Bystřicí a přislíbil zajistit, že nad Stínadly bude dále panovat pokoj a mír.

Celou hru uspořádali Zásuvka a Jauvajz ze 143. a 288. KBS Orion a Eridan.