Vážně míněná groteska?
Badatelsko-sběratelský oddíl Sdružení přátel Jaroslava Foglara.
Článek II: Právní postavení SPJF
1. SPJF je dobrovolné, nezávislé občanské sdružení, sdružující členy na základě společného
zájmu:
d) o sběratelství, archivování a zkoumání všeho, co se týká Jaroslava Foglara, jeho spolupracovníků, dalších spisovatelů a tvůrců časopisů pro děti a mládež.
Článek III: Cíle činnosti SPJF
2. SPJF se snaží oslovovat čtenáře, přátele, sběratele a další příznivce díla Jaroslava Foglara a ostatních autorů dobrodružné literatury a tvůrců časopisů pro děti a mládež, propagovat výchovné metody skautingu, woodcraftu, zálesáctví apod.
3. Za tímto účelem SPJF zejména:
a) zajišťuje, zpracovává a zveřejňuje informace o životě a díle Jaroslava Foglara i dalších spisovatelů a tvůrců dětských časopisů, propaguje a popularizuje jejich dílo doma i v zahraničí;
STANOVY Sdružení přátel Jaroslava Foglara, o. s.
Vyberte atribut, podle kterého se bude vyhledávat:
ID Kategorie Titulek Úvod Text Tags Obrázek 1 Obrázek 2 Autor Datum vložení Datum publikování Zveřejnit Soukromý článek? Počet zobrazení
To, co dnes působí místy až komicky, bylo tehdy míněno zcela vážně. Ony morální vzory! Ona pětice chlapců, kteří svému stvořiteli dokázali víc, než asi sám očekával, či zamýšlel. Stali se samostatným fenoménem. Tak samostatným, že si zcela vážně, vedle narození Jaroslava Foglara, připomínáme narození i jich samotných. Rok, co rok.
Je 17. prosince. Píše se rok 2018, a my si připomínáme 80let od prvního publikování prvního „pokračování“ tohoto komiksu. Dne, kdy se na zadní straně Mladého hlasatele, objevil první příběh Rychlých šípů. Tehdy to ještě nebyli Rychlé šípy, ale Mirek Dušín a Jarka Metelka. Mirek Dušín je na prvním políčku vůbec.
Dnes a na dospělého čtenáře to působí opravdu strojeně. Jeden klučina lstí zachrání druhého a hned si slíbí přátelství na život a na smrt. Přitom ho zachrání celkem „nesmyslně“. Připlete se k exekuci, a aniž by věděl, o co go - zasáhne. Aniž by kohokoli z aktérů znal.
Myslím, že autor chtěl ukázat, že to udělal i proto, že jich bylo sedm proti jednomu. A navíc v první verzi ještě svázanému. To je skutečně unfair a rudý hadr na čestného a ušlechtilého Mirka Dušína.
Jak bylo uvedeno hned v úvodu, Jaroslav Foglar celé Rychlé šípy myslel naprosto vážně! Jako vzory. A i když se snažil jejich příběhy zlehčovat osobitým humorem (dělat si legraci ze sebe sama), tak od ostatních si tenhle druh kreativity myslím příliš líbit nenechal.
Do jisté míry se však onen obranný postoj dá chápat. Celkem racionálně. Foglar vytvořil něco, co mělo sloužit jako morální základ. Rámec, podle kterého se děti, mládež, mají chovat. A pokud někdo využil (snad i zneužil) popularity, a třeba i onoho mravního přesahu, aby tento rámec karikoval, bylo už na zvážení samotného autora, Jaroslava Foglara, zda jeho myšlenku rozvinul, nebo spíš zesměšnil. Zda se pousmát, nebo své dílo naopak bránit.
Možná to je právě ten přehnaně moralistní akcent, který svádí k parodování. A možná právě parodie ukazuje lidskou stránku této části Foglarova díla. Třeba, právě to, že jsou Rychlé šípy tak parodovány, tak využívány z nich dělá i s odstupem tolika let stále ikony českého komiksu. Aby se čtenáři na vlastní oči přesvědčili…
Myslím, že hlavní devizou příběhů Rychlých šípů je jejich zkratkovitost. Geniální myšlenka, zhuštěná na jedenácti polích obrázků. Ruku na srdce – není to úplně jednoduché. Na takto omezeném prostoru vytvořit příběh s dějem, a jasnou pointou! Foglarovi se to podařilo a opět ruku na srdce, nebýt Jana Fischera, jako malíře, dokázali by Rychlé šípy nabrat takovou popularitu?
Jan Fischer, jak víme, nebyl sám. Například Marko Čermák, na kolik je ve světě foglarových nadšenců vnímán, jako nezpochybnitelná autorita, Fischerových kvalit nedosáhl. Jak kdysi řekl můj zesnulý soused „marná sláva - má těžký zadek“. Jeho příběhy postrádají Fischerovu hravost. Rychlé šípy stvořil karikaturista. Už to je do jisté míry paradox. Kdy karikaturista obrazem zhmotní nositele mravního základu pro celé generace čtenářů.
Rychlé šípy jsou nezpochybnitelným fenoménem. A byly jím už v době svého vzniku. Byly stvořeni pro marketingové účely a svojí popularitou u čtenářů donutili Jaroslava Foglara, aby sepsal jejich kompaktnější příběh. Příběh, který se sám stal legendou. Jaký faktor za to může víc. Geniální spisovatel, tedy jeho verbální zručnost, nebo jeho myšlenka…
Mirek osvobozuje Jarku
Mladý hlasatel
17. prosince 1938
Vyhledávání
diskuse?
Jako autor tohoto a těchto podobných textů, bych rád uvedl a zdůraznil, že vždy nezpomenu připomenout, že je píše dospělý čtenář. Čtenář, který se k nim vrací. Čtenář, který je v dětství také četl.Rád bych nyní dodal, že je rozdíl mezi tím, jak na mne knížky působí a tím, co si o nich myslím.
Jen doufám, že přes mnohdy zřetelně kritický pohled je patrné, že na mne, jako čtenáře knihy Jaroslava Foglara působí stále velmi pozitivně.