Zjevení Záhady hlavolamu

Jaké účinky musel mít seriál na diváky v době premiérového uvedení na obrazovky v roce 1969, by mohla ilustrovat i má osobní zkušenost; když byl seriál v roce 1992 promítán v Brně, na výstavě 85. let Jaroslava Foglara v Technickém muzeu a já jej mohl shlédnout podruhé v životě, zůstal jsem jej sledovat až do konce - abych následně dostal doma vynadáno za pozdní příchod.

Přesto si myslím, že na piedestal výjimečnosti tento seriál staví především fakt, že jde o téměř ojedinělý počin filmové adaptace Foglarových knih. Na to, kolik má Jaroslav Foglar přívrženců a nadšených obdivovatelů, je to zarážející! Dnes především proto, že už 30 let přece jen žijeme v době svobody. A nic! Skoro nic.
Jsem hluboce přesvědčen, že právě v tak mizivé konkurenci (myslím, že pak byl natočen už jen Záhada hlavolamu - film, r. Petr Kotek) se Bočanův seriál jednoduše nevyhne skoro jednoznačné glorifikaci. Další díla tohoto tématu i rozsahu - jednoduše chybí…

Přitom autorovu původní fabulaci i dějovou posloupnost nahradili autoři (s Hynkem Bočanem se na scénáři podílel i Václav Šašek) ve své verzi (v seriálu) vyprávěním vlastním. Možná i proto ta přemíra skepse a kritiky - zklamání. Přestože jde přece jen o jev naprosto běžný, kdy se film výrazně odkloní od předlohy.
Naproti tomu si legendární divadelní představení Rychlé šípy Slováckého divadla z Uherského Hradiště z komiksového přehnaně moralistního akcentu, nebo chcete-li důrazu, tropí jen šprýmy (ale drží se vesměs předlohy). Bočanův seriál je navíc podle mého soudu až přehnaně militantní. Proč?
Jak jinak nazvat Mažňákův výslech Červenáčka i jeho následné umístění pod okapovou rouru než jako mučení? Úplně teplo asi nebylo - když chodili ve svetrech. Nebo sektářsky podepisovat smlouvu krví. Stráže obnažené do půli těla. Že to Foglar nenapsal…?
Ponechme stranou onu téměř husitsky epickou Vontskou bitvu, která je v románu jen naznačená; „Čtvrtý den nepřátelství se drobné potyčky boje proměnily v ohromnou bitvu,…“- uznávám, nějak to na efekt ztvárnit museli. Autor rovněž nepíše, čím se konkrétně se bojovalo (třeba jen muž proti muži), jen že byl Komour „zasažen velkým kamenem do hlavy a těžce zraněn“.
Nechávám stranou další detaily, které by malého diváka asi nenapadly; například jak to, že je skříň v klubovně Rychlých šípů vlastně prázdná, když v ní hledají První Vontskou kroniku (když jim ji ukradli Rezaté klíče). Proč v ní nejsou jiné klubovní věci?
O tom, že ji zmiňovaní Vontové podle předlohy neukradli snad ani netřeba psát. Zřetelné oddálení se od autorovy původní předlohy (tak dobře, jde o filmovou koláž obou knih), je patrné i u vyložené smyšleniny, jakou je postava Machoně. Jen aby se měl Robert Komour ve filmu proti komu postavit.
Co na o tom, že Vojtěch Vont byl podle románu "řadový člen ulice", který vystoupil „z davu“ právě až po té, co byl Komour zasažen a zabit. Jeho vůdčí roli před bitvou můžeme vnímat jako dramatický prvek. Je to zkrátka film – umělecké dílo, jenž vzniklo v době, která oplývala nadšením nad vidinou svobody, že vůbec vzniknout může.

Jinak uznávám, že šlo v pravdě o zjevení. Ať už v době svého vzniku, nebo v okamžiku jeho polistopadového reprízování tehdejší Československou televizí, na Vánoce roku 1989.
Vzpomínám si také, jak velmi očekávaně jsem vnímal uvedení tohoto seriálu na obrazovky! I a jaké zklamání ve mně tohle - rozvolněné zpracování vyvolalo. Nejspíš i proto, že jeho předloha je tolik legendární.

Záhada hlavolamu (seriál)
režie: Hynek Bočan
1969